Vážení a drazí,
posíláme první zprávy z našeho dobrodružství na Oundle School ve Velké Británii. Co je hlavní, zatím žijeme a neporcují nás na kusy diví šakali:-) – tohle berte prosím s nadsázkou. Žádní šakali, ani jiná divoká zvěř tu nežije, ale zatím největší obtíže nám působí orientace v městečku, kde škola sídlí. Pokud již o Oundlu něco víte a máte pocit, že je to taková větší vesnice, nenechte se mýlit, klame tělem! I když čítá jen necelých 6 000 obyvatel, je tu nespočet různých budov, uliček, parčíků, zákoutí a čehokoliv dalšího, co je vám libo, a to ještě nemluvím o učebnách poschovávaných dokonce i po půdách a v podzemí! Nu, ale naší lehkou orientační neschopnost vyvažují zdejší obyvatelé, spolužáci a profesoři, kteří nás vždy zachrání a ochotně nám pomohou – třeba když stojíme uprostřed náměstí a jsme naprosto ztraceni. Ale nejen to, stačí zde kohokoliv požádat a on vám splní, co vám na očích vidí. Všichni jsou tu neskonale skvostní!
A teď už trochu více o našem každodenním životě zde. Pár dní již uplynulo a my posbírali nespočet zkušeností a zážitků. Začátky byly trochu těžší, tolik nových tváří, nových informací a navíc všechno v angličtině od rána do noci… Mozky nám šrotovaly na plné obrátky a nevěděli jsme, kde nám hlava stojí (a k tomu si ještě připočtěte, že přes všechny ty nové dojmy musíme navíc dávat pozor při každém přecházení silnice, abychom se nejdřív koukli na druhou stranu, než jsme byli během celého svého dosavadního života zvyklí:-). Ale jak jde den za dnem, začíná to být lepší a lepší, čemuž bezesporu, jak už bylo řečeno, napomáhají i zdejší „spolubojovníci“. Počasí je tu naprosto nad očekávání, vůbec neodpovídá vžité představě, že v Anglii pořád prší: je tu sluníčko a relativně teplo – několik místních Britů, kteří pobývali v České republice, tvrdí, že je zde prý dokonce mnohem tepleji (popisují naši zemi jako by to byl nejvzdálenější kout Sibiře).
A máme také první krásný kulturní zážitek: byli jsme ve zdejším divadle na moderní adaptaci hry Henrika Ibsena: An Enemy of the People, která byla prostě jedinečná – slovy jednoho spolužáka: „It was absolutely stunning!“ (s čímž prostě nemůžeme nesouhlasit… :)).
Doufáme, že se máte v naší domovině krásně a posíláme Vám ty nejsrdečnější pozdravy!
S láskou Martin & Anička
(M.)
Comments