Tak nevím, jak jste na tom v Praze (ale předpokládám, že dosti podobně), ale tady už začínají Vánoce propukat v naplno – výzdoba, trhy, stromky všude, kam se jen podíváte, tematicky laděné nejen společenské akce, ale také kupříkladu naše sportovní tréninky. Nadešel tak čas také na Winter Ball – Vánoční ples Oundle School pro Sixth form (nejstarší dva ročníky), který se konal symbolicky v sobotu 1. prosince.
Začněme ale od začátku, protože pro mě to opět zas tak snadné nebylo. Samozřejmě, jak jinak, že? Poprvé jsem se o tomto plesu dozvěděl krátce po příjezdu, ale nevěnoval jsem tomu přílišnou pozornost, protože lístky se zamlouvaly dávno před tím, něž jsme sem dorazili a nevíc se všichni tvářili, že to ve výsledku není nic úplně zázračného, takže jsem si řekl, že se to beze mne nejspíše obejde. A tak jsem tuto akci zdárně pustil z hlavy až do osudového oběda 1. prosince, kdy kluci z mého housu nahlašovali, že nebudou přítomni na večeři. Krátce poté za mnou přišel housemaster Jonathan a ptal se, proč já se nepřidám. A tak to bylo, po vyslechnutí problému s lístkem, jen s úsměvem, řekl, že to není problém a vstupenku mi sežene. Ovšem, nakonec se jeden problém přece jen našel, byl ním dress code – všichni chlapci měli přijít ve smokingu. Nu a jelikož já si želbohu celý svůj šatník sebou nevzal (i s tím minimem, co tu mám, byla nadváha nablízku). Ale má nejskvělejší matron se mě hned ujala a začali jsme s pátráním. Hledali jsme kde se dalo – u spolužáků, příbuzných, nepříbuzných, náhodných kolemjdoucích, zkrátka všude, ale pokud mě alespoň trochu znáte, víte, že je trochu nadlidský úkol sehnat na mě něco dostatečně dlouhého. Nu, zkrátím to, nakonec z toho vznikla poněkud prazvláštní kombinace – kalhoty housemastera, sako syna matron, zapomenutý motýlek nějaké dávného studenta z našeho housu, ovšem pozor košili a boty jsem mě svoje, což je podle mého názoru úspěch. Ale co, všechno mi sedělo, takže hurá na ples! (Ono to stejně ve finále nebylo tak horké, protože mnozí zvolili velmi extravagantní varianty, a navíc v průběhu večera bylo takové horko, že jsme museli saka odložit.)
Nyní však už k samotnému plesu. Bylo skvělý, báječný a jedinečný zážitek, i když to nebyl ples v prvém slova smyslu. Vlastně to byla velká hostina zakončená skotskými tanci (haha, ty mě dostihnou snad všude), při čemž na závěr se většina zúčastněných přesunula do „Senior and Juniors clubu“, kde se pak již tančilo na volné kreace (některé byly, musím uznat, velmi zajímavé). I když výzdoba v čele s naprosto hystericky blikajícím vánočním stromkem u našeho stolu (který pak k velké úlevě všech jedna neohrožená dívka došla vypnout) nebyla to nejlepší, co jsem kdy viděl, tak Winter Ball sám o sobě byl naprosto skvělá záležitost – tříchodová večeře byla nejen krásná ale i vynikající, a hlavně jsem se tam skamarádil se spoustu nových lidí. Celé jsem tedy nakonec zvládl a zdárně přežil, pouze až na malý incident s profiterolkou, kterou má velmi humorná spoluhodovnice „nedopatřením“ katapultovala ze své vidličky a odnesla to snad celá garderoba našeho stolu v mých kalhotami (tedy s Jonathanových kalhot), ale na druhou stranu bylo zase postaráno o zábavu pro celý sál. Všichni jsme si užili velmi příjemný večer a oficiálně tak zde zahájili vánoční čas. Myslím, že budeme mít ještě dlouho na co vzpomínat.
Mějte se krásně!
M.
